| |
|
Solaris
(Solaris)
Criterion Collection (2002)
Katalog: SOL070
ISBN: 0-78002-607-1
UPC: 0-37429-1721-2-4
Region 0
Disk 1:
Solaris
SSSR 1972, 169'
Režie: Andrej Tarkovskij
NTSC bar./čb, 2.30:1,
rusky DD 1.0, anglické tit.
angl. doprovodný komentář (Vida Johnson, Graham Petrie)
Disk 2:
Bonusy: 9 vystřižených a alternativních scén, rozhovory s N. Bondarčukovou, V. Jusovem,
M. Romadinem, E. Artěmjevem; úryvek z dokuemntu o S. Lemovi z polské TV.
| |
| |
|
|
Americká společnost Criterion Collection patří v oblasti vydávání slavných filmů světové
kinematografie k absolutní světové špičce. Na jejich webu
(www.criterionco.com)
zájemce nalezne opravdu reprezentativní soubor DVD edic snímků, které utvářely filmové
dějiny. Proslulost Criterionů je ale dána i péčí s jakou jednotlivá vydání připravují.
Důsledně restaurovaný obraz i zvuk (navíc zásadně podle původní zvukové verze, čili
žádné přemíchávání do více kanálů, ale raději původní mono či stereo), řada dokumentárních
materiálů nejen obrazových, ale i textových...
S tvorbou Andreje Tarkovského zatím měli Criterioni šťastnou ruku s DVD edicí
Andreje Rubleva, kterou přinesli zatím jako jediný vydavatel na světě v původním
režisérském sestřihu. Jako zatím jediní vydali na DVD nosiči také Tarkovského školní
film Zabijáci (více viz oddíl
VHS/DVD).
No a něco podobného na téma "jedinečnosti" lze říci i o jejich zatím posledním
"tarkologickém" počinu, o DVD s filmem Solaris, které vyšlo koncem roku 2002.
Pro úplnost připomínám, že ve stejném roce vyšel film na DVD také v Regionu 2
(Ruscico/Artificial Eye) - více o něm v oddílu
VHS/DVD.
Dvojdisk v poněkud silnější plastové krabičce nabízí na prvním disku samotný film, druhý
disk je vyhrazen bonusům. Oba disky mají zvuk v DD 1.0, což se týká i materiálů, natočených
nově pro toto vydání (videorozhovory).
Samotný film je přepsán z nové kopie 35mm filmu (v rozhovoru s jedním z tvůrců DVD edice
označované jako "hluboce kontrastní" - viz český překlad na tomto webu ze
17. 11. 2002) a svou obrazovou kvalitou jej
v kategorii restaurovaných snímků staršího data vzniku lze zařadit opravdu mezi perly.
Vyčištěný obraz nese drobné chyby jen v několika málo místech, kde byl zjevně poškozen
už zdrojový negativ (asi 2-3 slepky), jinak je krásně jasný, stálý, bez zrna a bez
škrábanců a šmouh. Vynikajícím způsobem vyšly černobílé a tónované pasáže, které se
prolínají celým filmem. Obrazový formát 2.30:1 téměř úplně odpovídá původnímu
autorskému záměru, který byl 2.35:1 (v krátkém srovnání s edicí téhož filmu od konsorcia
Ruscico uvedl Petr Soukup na
Zóně, že ruské DVD
je trošičku ořízlé na 2.20:1). Zvuková stopa ponechaná v pro mě přijatelnějším původním
monu (DD 1.0) nenese žádné známky poškození, jednotlivé zvukové složky (dialogy, hudba,
ruchy) jsou ponechány ve správném poměru a společně s obrazem vám tak umožňuje mimořádný
zážitek. Futuristicky ztvárněné menu vám nabídne výběr jednotlivých kapitol, kterých je
na disku 32 (33. kapitola je pouze zkušební barevná škála pro nastavení vašeho TV),
dále zde máte možnost volby anglických titulků a v neposlední řadě si lze zapnout (ale
raději vypnout) audio komentář, který pro účely této edice namluvili Vida Johnson a
Graham Petrie, autoři knihy "The Films of Andrei Tarkovsky: A Visual Fugue". (Ovšem
nutno říci, že jejich vysvětlování a objasňování obrazů, postav a jejich jednání je
mnohdy komické a je určeno spíše pro amerického nezasvěcného diváka, např.: "Toto je
překrásná krajinná kompozice, která je pro Tarkovského charakteristická a její obdobu
můžeme spatřit třeba ve filmu Stalker...")
Osobně jsem byl z disku tak nadšený, že jsem jej několikrát projížděl tam a zpět,
vybíral různé sekvence a dílem nad nimi žasnul, dílem jsem u nich objevoval věci, kterých
jsem si doposud, i přes několikeré shlédnutí filmu v kině, nevšiml. Člověk si až v
takové chvíli uvědomí mimořádné možnosti DVD technologie, která zájemcům o film umožňuje
opravdové studium filmu. Např. až nyní se mi podařilo odhalit optický trik při snímání
sekvence města budoucnosti, kde v jednom statickém záběru (denním a nočním) na metropoli
uhání nekonečné proudy aut. Ve skutečnosti je tento záběr "poskládán" ze tří odrazů
(zrcadlo, sklo?), které kumulují počet nadjezdů a podjezdů dálnice do většího počtu,
než tomu bylo ve skutečnosti. Jinde, např. v sekvenci pálení listin večer před odletem
jsem si mohl zastavením a přiblížením podrobněji prohlédnout fotografie v ohništi...
Podobných vychytávek by se ale našlo (a u Tarkovského speciálně) jistě mnoho.
K samotnému filmu jsem se v dřívějších letech "prokousával" mnohem delší dobu, než k
jiným Tarkovského snímkům. Dlouhá léta mi film připadal i na Tarkovského příliš rozvláčný,
rozpadlý na sice vynikající, ale vzájemně spolu nepříliš korespondující sekvence.
Přiznám se, že doposud jsem si taky úplně nezvykl na Donatase Banionise, který se v
titulní roli Krise Kelvina sice poctivě snaží, ale stále pro mne postrádá ono charisma
Tarkovského hrdinů. Až časem jsem v Solaris objevil skutečně spirituální dílo k
němuž měl sice jeho tvůrce i po letech výhrady (v dokumentu Donatelly Baglivové z roku
1983 mj. o Solaris řekl: "Je tam moc technických triků všeho druhu, různých
mihotajících se lampiček a jiných cetek. Jedním slovem je tam hodně nesmyslů, které
nemají nic společného s uměním."), ale které je pro mne v mnoha ohledech zajímavější než
třeba podobně laděná (stesk po domově) italská Nostalgie. No a díky DVD edici
filmu od Criterionů se do filmu určitě zamiluji ještě víc. :-)
Hovořil-li jsem na počátku o raritním "jedinečném" DVD, měl jsem tím na mysli jeho
bonusovou část, která je umístěna na druhém disku. Největší pozornost asi u většiny
zájemců bude přitahovat devět vystřižených nebo alternativních scén, které byly v
původním režisérském sestřihu a které ve výsledné fázi sám Tarkovskij odstranil nebo
předělal. Proto je správné rozhodnutí editorů ponechat tyto pasáže i nadále "mimo"
samotný film. Ostatně v již výše zmíněném
rozhovoru se zástupce společnosti Criterion zmínil, že pokud by uvažovali o vrácení
materiálu do filmu, udělali by to pouze formou třetího disku a do výsledné verze by
nezasahovali (což mj. dokládá svědomitý přístup společnosti k autorským záměrům).
Vystřižené scény se ale nakonec ukázaly jako nepříliš významné, v konečné verzi nijak
nechybí a výsledné řešení zcela postačuje. Následně tedy uvádím krátkou charakteristiku
tohoto "odpadu".
Každou z vystřižených scén na DVD uvádí a zakončuje barevná část filmu z výsledné verze,
aby bylo snadnější si představit, kde a jak byla pasáž ve filmu zamýšlena. Vystřižené
sekvence nejsou na disku obrazově ani zvukově restaurovány.
1. Úvodní titulky
V původním záměru film uváděly (obdobně jako ve Stalkerovi) s úryvkem z časopiseckého
rozhovoru s kosmonautem Krisem Kelvinem. Ve výsledné verzi filmu byla tato pasáž odstraněna.
2. Bertonův film
Černobílá sekvence promítání Bertonova filmu před vědeckým "konventem" byla pro
výslednou verzi o něco zkrácena. Jedná se prakticky o bezvýznamný zásah.
3. Krisův přílet
Původní delší varianta obsahovala navíc jeden dlouhý záběr do přistávací komory na
ožehlý modul.
| Ponecháno i ve výsledné verzi
|
|
|
| začátek a konec vypuštěného záběru (58 sek.)
|
| Ponecháno i ve výsledné verzi
|
|
4. Rozhovor Krise a Harey
Ve výsledné verzi byla z jednoho dlouhého záběru vystřižena několikasekundová pasáž.
|
| dva snímky z vystřižené pasáže (25 sek.)
|
5. Začátek 2. dílu
Původní záměr obsahoval dva dlouhé záběry s Krisem a Harey, kteří jdou kosmickou lodí do
startovací komory. Ve výsledné podobě byly oba záběry vypuštěny a druhá část začíná až
vstupem do raketového sila.
|
| dva vystřižené záběry ze sekvence odletu
Harey (56 sek.)
|
6. Kris a Harey u jídla
Z této sekvence (natáčené v jednom dlouhém záběru) zůstala ve filmu jen úvodní část
(detail sklenice). Jinak byla celá vystřižena.
|
| |
Začátek záběru zůstal i ve výsledné verzi, ale byl použit v jiném místě.
|
Pokračování předchozího záběru - ve výsledné verzi celé vypuštěno (2:20 min.)
|
7. Krisovo delirium
Asi nejpodstatnější zásah do původní koncepce z níž byla odstraněna celá řada záběrů a
bylo změněno její původně podstatně mystičtější vyznění (zejména ve zvukové složce). Ve
výsledné verzi navíc tato pasáž navazuje na sekvenci rozhovoru s matkou, který je ale v
původním záměru uvozen jiným záběrem (viz dále). Celkově byla tato sekvence zkrácena
asi o 2 minuty.
|
Začátek sekvence shodný v obou verzích.
| |
|
|
|
|
Vystřižené záběry
|
|
|
Vystřižené záběry
|
|
|
Vystřižené záběry
|
8. Rozhovor s matkou
Vlastně součást sekvence Krisova deliria, v původní verzi ovšem uvozen jiným záběrem
(okno domu) a snímaný v delších celcích. Ve výsledné verzi byly v rozhovoru provedeny
střihy, které jej zkrátily a v důsledku toho byly pozměněny i některé dialogy (viz například:
"Tak jak žiješ?" v původní verzi a "Jak jsi přijel?" ve výsledné verzi).
|
Začátek sekvence použitý ve výsledné verzi v jiném místě (a tónovaný).
| |
|
|
|
|
Vystřižené pasáže
|
|
Ve výsledné verzi filmu je tento záběr čenobílý.
|
|
|
Konec sekvence shodný i s výslednou podobou filmu.
|
|
9. Krisovy myšlenky
Jedna ze závěrečných sekvencí začínající detailním záběrem na Krisovo ucho byla ve
výsledné verzi doplněna (a tedy prodloužena) o delší komentář obrazově doplněný
záběrem na letící mraky.
Další bonusový příděl je složen ze čtyř rozhovorů s těmi, kteří se nějakým způsobem na
výsledné podobě filmu podepsali. První a nejpůsobivější rozhovor (33 min.) je veden s
Natálií Bondarčukovou, která vzpomíná na své první setkání s Tarkovským ještě v dívčím
věku, na své obsazení do role Harey i na další podrobnosti z natáčení. Její projev
svědčí o hluboké úctě, možná i citovém zaujetí k Tarkovského osobnosti a patří
mezi to nejpůsobivější, co jsem z úst pamětníků o Tarkovském slyšel. Kameraman Vadim
Jusov (34 min.) vzpomíná převážně na technickou stránku natáčení při němž se museli
obejít bez řady technických vymožeností, které měl k dispozici třeba Stanley Kubrick
při realizaci svého opusu 2001: Vesmírná odyssea. Tento snímek je vůbec v
rozhovorech několikrát zmiňován, přičemž samotný Jusov podotýká, že se k jeho shlédnutí
dostali až při natáčení Solaris, čili ne předtím. Navíc se podle něj Tarkovskému
tento film nelíbil, protože nadřadil vizuální podobu nad sdělením. Vývarník Saša Romadin
působí ve svém rozhovoru (17 min.) tak trochu jako rozháraný umělec, nicméně jeho spíše
pikantní a úsměvné vzpomínky jsou místy kuriózní a jistě "poučné" zejména pro americké
diváky (např. když Vittorio de Sica chtěl při uvedení Ivanova dětství v Benátkách
po Tarkovském číslo jeho telefonu a nemohl pochopit, že něco takového on v Rusku nemá).
Hudební skladatel Eduard Artěmjev se ve svém příspěvku (22 min.) samozřejmě zabývá
hlavně prací na hudbě, přičemž přibližuje obsah a způsob Tarkovského "zásahů" do hudební
pasáže, zejména v podobě již hotové představy o podobě hudební a zvukové stopy. Jak se
mi v jednom emailu zmínil autor webu Zóna
Petr Soukup, je na disku znát, že nevznikal v Rusku, pod dohledem Larisy Tarkovské.
Jedině v tomto případě mohli někteří z hovořících pamětníků (Bondarčuková, Jusov) zmínit
i jeden z rozměrů Tarkovského emigrace, kterým byla právě Larisa, toužící zůstat na
Západě, zatímco Andrej Tarkovskij se k tomuto kroku stavěl naprosto odmítavě. Jako
poslední bonus je pak zařazena pětiminutová pasáž z dokumentu polské TV o S. Lemovi,
která se zabývá obdobím natáčení Solaris a mj. zmiňuje i rozpory mezi Lemem a Tarkovským.
Alespoň krátce nelze nepřipomenout také textovou přílohu disku. Barevný booklet v podobě
několikastránkové skládačky obsahuje jak všechny podstatné produkční informace k disku
i k filmu, tak dva delší anglické texty. Autorem prvního je filmový kritik Phillip Lopate,
ve své eseji s názvem Solaris (je k dispozici i na webu společnosti
Criterion)
přibližuje zejména historické a společenské souvislosti vzniku filmu. Druhý, mnohem
zajímavější text, je anglický překlad vzpomínky režiséra Akiry Kurosawy (Tarkovsky and
Solaris by Akira Kurosawa) na jeho první setkání s Tarkovským, které proběhlo právě při
natáčení Solaris. Pracovní
český překlad Kurosawova textu
byl pořízen pro účely této recenze.
Co říci závěrem. Criterionské vydání Solaris je opravdu důstojným počinem, který
je v obrazové složce srovnatelný s vydáním v Ruscicu (dokonce má správnější ořez).
Názory na zvukovou složku se mohou různit, já osobně dávám přednost pietnějšímu přístupu
Criterionu (DD 1.0) před novým, byť citlivým, remixem Ruscica (DD 5.1). Bonusově se obě
DVD liší, takže sběratelé si budou muset asi pořídit obě vydání. No a s tím souvisí
možná největší novinka, kterou jsem si nechal až nakonec. Ačkoliv zahraniční eshopy
souhlasně propagují Criterionské DVD Solaris jako kódované pro Region 1 (což by
vzhledem k vydání Ruscica v R2 bylo i pochopitelné), skutečnost je jiná - a příjemnější.
Disk mi šel přehrát i na dvou DVD přehrávačích, které umí jen disky pro Region 2
(konkrétně stolní Panasonic XV-10 a PC mechanika Sony DDU1621). Co z toho plyne? Že
Criterionské vydání není kódované! Tím snad odpadá i poslední vážnější technologická
překážka pro potencionální evropské kupce (nepočítám-li nutnost mít přehrávač a TV,
které zvládnou NTSC, ale těch je dnes stejně většina). Zklamáni jistě nebudete.
Skrytý bonus na criterionském DVD Solaris
Občas si tvůrci filmových DVD dopřejí jednu z malých libůstek, tzv. skryté bonusy.
Jejich existence na disku je obvykle dobře utajená a k jejich odhalení vám
pomůže buď pečlivé projíždění menu a zkoušení všemožných tlačítek na ovladači nebo náhoda.
Nevím jak objevitel následujícího bonusu k jeho "spuštění" na criterionské edici Solaris
došel, nicméně popis, který jsem si přečetl v krátké zprávě funguje.
Tak tedy: v "subtitle menu" najeďte na volbu "main", ale nemačkejte (!!) "enter",
ale tlačítko s šipkou doleva "left". Kurzor vám opravdu skočí doleva, kde byste jej určitě
nečekali a objeví se nová volba. Tu si otevřete tlačítkem "enter". Objeví se... - no,
nechte se překvapit (není to nic zásadního, ale je to hezké). :-))
|
